Emo

8. dubna 2012 v 1:46 | © Tajemná Temnota
Rubrika: Příběhy




Ave!

Napsala jsem další povídku. Ano, už zase xD.
Asi už mi fakt totálně přeskočilo. Je to úplně vadné xD. Ale to poznáte až si to přečtete xD.
Už jsem psala o Gothicích, o Metalistech, o Vegetariánech, o Homosexuálech a tentokrát jsem psala o Emo. A prosím aby ste to četli ímou.
Jako ve všech předchozích povídkách, to že píšu o nějakém ehm životním stylu ještě nutně neznamená, že se tak ti lidé běžně chovají.
Tentokrát jsem se vůbec nezaobírala popisem. Řeknu jen, že jsou oba děsně roztomilí.
Představte si prostě tu nejroztomilejši Emo bytost na světě, podle toho co příjde roztomilé vám. Jen, oba jsou černovlasí.
Byla bych ráda kdyby si zase odpustili kritiku a napsali mi pocity.
Jak jste se kdy cítily, co vás kdy napadlo a tak dál.
To jediné je pro mě důležité.






Emo

Napsala: Tajemná Temnota


.
***Byli jsme s Andee u nás. Jako ostatně skoro vždycky. Byli jsme tu už celé odpoledne a tak jsme se rozhodli, že půjdeme ven.
"Mami, my půjdeme ven ano?" zeptal jsem se.
"Jistě," odpověděla maminka. "Ale né, že půjdete to doto starého baráku u kolejí! Už se celý rozpadá, když ho nezbourají, brzo spadne sám. Je tu spousta jiným starých domů pro dva šílene "ímou" jakou jste vy," řekla a usmála se.
"Nechodte tam!"

"Dobře, nepůjdeme tam," slíbil jsem a odešli jsme.
***"Tak Andee, kam půjdeme?" zeptal jsem se.
"Do toho starého baráku u kolejí Alexi," odpověděla Andee.
"Andee! Tam ne!" protestoval jsem.
"Ale já tam chci!" nedala se Andee.
"Proč nemůžeme jít tam, kam vždycky?" zeptal jsem se.
"A to musíme chodit pořád na stejné místo?" zeptala Andee.
"Nemusíme. Znám i jiné hezké místo," řekl jsem a mrknul jsem na Andee.
"Ale já chci tam!" řekla Andee a než bych se nadál, už si to šinula tamtím směrem.
"Andee počkeeej!" zavolal jsem na ni a doběhl ji.
Za nedlouho jsme došli na místo. Bylo to tam už hodně staré a skoro všechno bylo zničené.
Když jste se tam chtěli dostat, museli jste přejít přez koleje. Další důvod proč tam bylo zakázáno chodit.
Přelezli jsme tedy přez koleje a zastavili se u rozpadajícího se domu.
"Tak, co chceš dělat ted Andee?" zeptal jsem se.
"Půjdeme dovnitř," řekla.
"Neeee! Chceš se zabít?" zděsil jsem se.
"Aaaaale!" řekla Andee a než jsem stačil něco udělat, byla uvnitř.
Sotva tam vešla vylezla na schody a začala po nich skákat. Asi zapoměla, že má dneska glády.
Celý dům se začal třást. Ozýval se hluk a začala padat omítka.
"Andeeeeeeeeeeeeeee!" zakřičel jsem, vběhl jsem dovnitř a pomohl Andee ven.
Pak celý dům spadl. Prostě se rozsypal.
"Rychle pryč!" řekl jsem a oba jsme utekli.
***Pěkně jsme to posrali. Byli jsme špinaví, zaprášení a ve vlasech jsme měli omítku. Naše jediné štěstí bylo, že to nespadlo na nás.
Navzájem jsme se snažili trochu se očistit a upravit, ale tohle by nepřehlídnul ani slepý.
Pak jsem šli domů. Pomalu jsme se přišourali ke dveřím. Podívali jsme se na sebe, chytili jsme se za ruce a já jsem zazvonil.
Maminka otevřela.
"Noooo vy vypadáte, pojdte se umýt a převléknout," řekla.
Vešli jsem tedy dovnitř. Myslím, že maminka moc dobře věděla, co stalo. Jak se rychle šíří zprávy když kvůli vám spadne celý dům.
"Dej Andee něco na obleční at domů nemusí jít takle," řekla maminka a tak jsem tedy dal Andee něco na oblečení. Když se převlékala čekal jsem chodbě. Maminka přišila zamnou.
"Alexi, dneska si mě opravdu zklamal. Ne jenom že jsi mě neposlechl, ale taky jsi ohrozil Andee. Mohli jste se oba zabít! Ty tvoje nápady! Ted doprovodíš Andee domů a večer budeš příkladně potrestaný!"
***Počkal jsem až se Andee oblékne a pak jsem jí doprvodil domů. Skoro celou cestu jsme mlčeli.
"Děkuju, že jsi mě doprovodil," řekla pak Andee.
"Není zač," odpověděl jsem a usmál se.
"Není ti něco?" zeptala se Andee.
"Ale ne to je dobrý," řekl jsem aby si nedělala starosti.
"Tak se tedy měj" řekla Andee a políbila mě.
***Došel jsem zpátky domů. Šel jsem do svého pokoje, sedl jsem si na postel a přemýšlel jsem.
Nechci být potrestaný! Kdo by taky chtěl? Ale copak můžu říct, že to nebyl můj nápad? Copak můžu říct, že Andee tam chtěla jít? Copak to můžu říct a nechat potrestat ji? Ne, musím to prostě nechat být tak jak to je. Ach, vzdychnul jsem a položil jsem si hlavu do dlaní.
***"Alexi! Pojd!" zavolala na mě maminka.
Sešel jsem tedy pomalu dolů.
"Dneska jsi mě opravdu nasral! Jako bych ti neříkala, že tam nemáte chodit! A ještě s Andee! Ty tvoje stupidní nápady! Budeš řádně potrestaný!"
Byla velmi rozzlobená.
"Židle nebo stůl? Vyber si," řekla.
"To je jedno," špitl jsem a díval jsem se na podlahu.
"Židle bude lepší," řekla a nachystala židli.
"Tak se přehni a já si zatím dojdu pro rákosku," řekla a odešla.
Stál jsem tam a díval se na židli. Ještě se nic nestalo, ale mně se už v očích třpytily slzy.
To bude bolet. Když mě trestala naposledy nemohl jsem si tři dny sednout a to rozhodně nebyla tak rozohněná jako ted. Když chce, umí být pěkně krutá.
Za chvilku se vrátila.
"No tak šup! Jakto, že tu ještě stojíš? Dělej!"
Díval jsem se na ni.
"A nebreč, zatím ještě není proč," řekla.
"To bude bolet," špitl jsem.
"Ano bude," řekla.
"Ale já za to nemůžu, neměl jsi dělat to, cos neměl! Tak a ted dělej!"
Neochotně jsem se tedy jaksi přehnul přez židli a pevně jsem se jí chytil.
Maminka si mě upravila a pak se napřáhla. Stiskl jsem zuby a zavřel oči. Skanula mi slza.
Cink, cikn!
Někdo zvonil.
"Někdo zvoní," řekla maminka, spustila ruku dolů a šla otevřít.
"A ty se ani nehni jasné?" řekla mi.
Otevřela. Byla to Andee a její táta.
"Potřebujete něco?" zeptala se maminka.
"Ano, Andee by Vám chtěla něco říct," řekl její otec.
Andee se tvářila jako kdyby byla na popravě.
"Ano. Já jsem chtěla říct, že jít do toho starého domu byl můj nápad. Alex tam jít nechtěl. Dokoce nešel ani dovnitř a nechtěl ani abych tam šla já. Vešel tam až ve chvíli kdy dům začal padat aby mi pomohl. On by neměl být potrestaný, to já!" špitla a sklonila hlavu.
"No dobře tedy," řekla maminka.
"Nebudu ho trestat, ale ty by sis to opravu zasloužila," řekla.
"Zasloužila," řekl její otec.
"Taky jsem jí už za to náležitě potrestal," dodal pak.
"Vážně?" zeptala se maminka.
"Ano. Není lepší výchovný prostředek než řemen," řekl a usmál se.
"Souhlasím," řekla maminka a pak spolu začali hovor a odešli do obýváku.
Já jsem se zatím s Andee dopravil do mého pokoje.
***"Andee, chtěl bych ti moc poděkovat. Zachránilas mě," řekl jsem.
"Ale moc mě mrzí, že tě táta bil. Nechtěl jsem abys byla potrestaná."
"Nebil," špitla Andee usmála se a celá se rozzářila jako sluníčko.
"Nikdy mě nebije, nikdy by to neudělal. Když jsi mě doprovázel domů, byl jsi smutný a tak mě napadlo proč. Doma jsem tatínkovi řekla co se stalo a co se asi stane tobě. Řekl mi, že jsem totálně šiléné děcko a že ho ze mě jendou trefí šlak, ale řekl že mi pomůže zachránit tě." řekla a políbila mě na rty.
"Ach," byl jsem překvapený a štastný zároveň. Najednou to byl tak nádherný pocit.
Ale uhráli jsme to dobře ne?" špitla a usmála se.
"Ano," odpověděl jsem a usmál jsem se taky.
"Tatínek nesnáší když někdo někomu ubližuje. Říká, že děti bijou jenom idioti, kteří jsou naprosto líní něco řešit a tak všechno řeší jenom fyzicky. Stejně jako nesnáší, když rodiče nechají děti dělat co chtějí aniž by je o něčem poučili. Podle něho není ani jedno výchova." řekla Andee.
"No, tak to doufám, že se před maminkou nepodřekne," řekl jsem.
"Neboj, není to přece idiot," řekla Andee a dala mi další sladký polibek.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anne-Adie Anne-Adie | Web | 8. dubna 2012 v 11:50 | Reagovat

jůůůů naprosto dokonalý...

2 Mai-chan^^ Mai-chan^^ | Web | 8. dubna 2012 v 15:39 | Reagovat

uff , už jsem se lekla , že ho zmlátí . . . =D

3 Wickey Black wolf Wickey Black wolf | Web | 8. dubna 2012 v 16:02 | Reagovat

Hehe, sem nevěděla, že se ti tolik líbí :-D Klidně ti nějakej design vyrobím jestli chcééš.. :D A ta povídka se ti povedla, aspoň, že ten táta není takovej idiot jako ta matka xDD

4 Mysteria Mysteria | E-mail | Web | 8. dubna 2012 v 18:58 | Reagovat

je to fakt super ;)

5 bugy996 bugy996 | Web | 8. dubna 2012 v 20:03 | Reagovat

Ahoj :-) Začalo sa 1. kolo SONSpevák/Speváčka, tak si zháňaj hlasy :-)
http://disney-hviezdicky.blog.cz/1204/1-kolo-sonspevak-spevacka

6 Sisyfa Sisyfa | E-mail | Web | 8. dubna 2012 v 22:10 | Reagovat

Nádherný :) !!!

7 Sisyfa Sisyfa | E-mail | Web | 8. dubna 2012 v 22:14 | Reagovat

jo a ještě ty pocity :D
Musím říct že jsem si uplně živě představovala tu holku :D... Trochu jsem se vžila do její role :) a potom jsem samozdřejmě cítila sympatii k tátovi :D

8 Renys Renys | 11. dubna 2012 v 11:29 | Reagovat

Krásná povídka,jako všechny co stvoříš...Fakt,jsem hrdá že Tě znám :)

9 Petha Petha | Web | 11. dubna 2012 v 18:38 | Reagovat

díky za komentář na mém blogu :-D btw, moc hezky píšeš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama