Mám tě moc ráda

3. června 2013 v 1:04 | ♥ Tajemná Temnota ♥
Rubrika: Příběhy


Ave!
Nemám tušení, jak mě to napadlo.
Mám tu povídku nějak ráda, takovým zajímavých způspobem.
Myslím, že bych měla napsat, že nic takového se mi nikdy nestalo.
Doufám, že se vám povídka bude líbit.






Mám tě moc ráda

Napsala: Tajemná Temnota


***Vraceli jsme se s tátou domů, byla to celkem těžká práce a byli jsme unavení. Když jsme dorazili domů já jsem šel k sobě do pokoje, abych si trochu odpočinul a táta se šel koukat na televizi.
***Četl jsem si, když jsem najednou uslyšel tátův rozzlobený hlas.
"Tys je vzala?! Musela si je vzít! No tak se přiznej!"
Odložil jsem knihu a šel jsem se podívat, co se děje. Táta stál v obýváku a křičel na mojí malou sestřičku.
"Co se děje?" zeptal jsem se.
"Ta malá zlodějka vzala peníze z dózy!" křičel táta.
Měli jsme takovou malou dózu od kakaa v obýváku na skříni. Byly tam prakticky všechny naše peníze. Moc peněz jsme totiž neměli a museli jsme všechno důkladně počítat. Všechny peníze se ukládaly do dózy. Tátova výplata, maminčina i moje, když jsem pracoval. Pokud si chtěl někdo koupit něco navíc, museli jsme nejprve spočítat, jestli si to můžeme dovolit. Nikdo si nesměl brát peníze bez dovolení. Ted' tam peníze chyběly. Táta si myslel, že je vzala sestra, už dlouho si chtěla koupit nějakou pěknou hračku, protože jich chudinka moc neměla.
"Tak se už konečně přiznej!" křičel táta a začal se setřičkou cloumat.
"Nech jí být!" řekl jsem mu.
"Já jsem nic nevzala!" bránila se zatím sestra.
"Nic jsi nevzala? Tak to by tady asi někde musely ty peníze být ne?!" rozčiloval se pořád otec.
"A spočítal jsi je zprávně?" zeptal jsem se.
"Já, ještě je rači spočítám," odpověděl táta a já jsem se zase vrátil ke čtení.
Není přece třeba hned se tolik rozčilovat. Zase jsem se začetl, byla to moc zajímavá kniha.
Za chvíli jsem zase uslyšel křik. Šel jsem se tam podívat.
"Ty lhářko! Kam si je dala?! Co si s něma provedla?! Mluv!"
Táta už jenom nekřičel, dokonce ted' sestru i bil.
"Přeskočilo ti nebo co?" zakřičel jsem na něho a odtrhl od něho sestru.
"Proč jí biješ?!" postavil jsem sestru na zem a upravil ji. V očích se jí začínaly třpytit slzy.
"Udělala to! Musela! Někam si je schovala, nebo si koupila nějakou blbost! A co ted' budeme jíst hmm?!" zase se vztekal.
"Uklidni se! Začni se chovat rozumně. Nemohl ses prostě jenom splést? Kolik tam je?" zeptal jsem se. Když mi řekl, kolik peněz je v dóze zjistil jsem, že má pravdu. Vážně tam peníze chyběly a docela dost.
Pokrčil jsem se v kolenou a chytl sestru za ramena.
"Vzala si je?" zeptal jsem se jemně.
"Ne," odpověděla sestra.
Zase jsem se postavil a podíval jsem se na tátu
"A k čemu by jí tolik peněz bylo?" zeptal jsme se. Oba jsme se divili.
"No, tak já skusím ještě přemýšlet, kam se ty peníze mohly podít." řekl táta a já jsem si šel zase číst.
Sestřička zůstala v obýváku a hrála si tam s vláčkem. Jak jsem říkal, moc hraček neměla a to ještě mnohé z nich byly po mně. Nebylo to fér, protože já jsem kluk a ona je holka.
Zase jsem se úplně začetl, ale asi mi nebylo souzeno dočíst tu knihu v klidu. Za chvíli jsem zase uslyšel křik. Skrz pootevřené dveře jsem viděl jak si otec sundává pásek.
"No to ne! Kurva!" zahodil jsem knihu na postel a bežel sestře na pomoc.
"Au! Au! Au! To bolí! Já jsem to neudělala!" křičela sestra.
"Nech jí být!" zařval jsem, vyrval jsme mu to z ruky a zahodil na zem.
"Vždyt je to ještě dítě!" tomu chlapovi dneska asi vážně přeskočilo.
"Dítě! Ale krade! Zloděj je to! Malá zlodějka, lhářka, podvodnice!" křičel a začal jí bít zase rukou.
"PŘESTAŇ!" křičel jsem a snažil se sundat sestru která mu ležela na kolenou.
V tom se domů vrátila maminka.
"Co to děláte?!" rozčílila se.
"Mami! Ona! On ji! Pomoc! Krade! Peníze! Bil ji! Neudělala! Lže..." křičeli jsme jeden přez druhého.
"Zmizely peníze!" řekl pak táta.
"Já jsem je nevzal a Christian taky ne! Pracovali jsme spolu. Takže to musela udělat ona!" pokračoval a ukázal na sestru.
"Já jsem je vzala!" řekla maminka.
"Vzala jsem je už ráno, byla jsem zaplatit elektriku. Říkala jsem ti, že tam dneska půjdu!" dodala rozzloběně a pak objala sestru.
"Sluníčko," řekla a vzala jí do náručí.
"Debile!" řekla otci když kolem něho procházela.
Táta vypadal vcelku bledě, ale mně to bylo jedno. Šel jsem zpátky do pokoje, už jsem si nečetl a lehl jsem si jen tak na postel a přemýšlel jsem.
***Za chvilku přišla sestřička, lehla si do postele, přitulila se ke svému medvíkovi a já jí přikryl a popřál jí dobrou noc. Sestřička za chvilku usnula. Já jsem byl unavený a tak jsem šel zachvíli taky spát.
Za chvíli šli spát i rodiče. Táta byl celkem skleslý, sedl si na postel a díval se na zem.
"Jsi idiot!" řekla mu maminka a lehla si do postele. Pak s ním už nemluvila.
Táta se ještě chvíli díval do země a pak si taky lehnul.
Byla noc, všichni jsme spali.
***Asi uprosřed noci se setřička vzbudila. Vzala medvídka a šla do ložnice. Někdy, když se v noci bála, šla spát k rodičům. Já jsem to taky dělal, když jsem byl malý. Rodiče leželi v posteli. Maminka spala, táta nespal. Díval se do stropu a v měsíčním světle bylo vidět, jak mu tečou slzy.
"Tatí?" řekla sestřička.
"Ano?" řekl táta, otočil se a díval se na sestřičku.
"Mám, tě moc ráda!" řekla sestra.
"Já tě mám taky rád broučku!" řekl táta a vzal sestřičku a uložil jí do postele.
"Promiň," dodal pak ještě, přykryl jí i s medvídkem peřinou a pak oba usnuli.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maruška Maruška | Web | 3. června 2013 v 8:03 | Reagovat

Jop, plyne z toho jasné ponaučení, abychom si nejprve zjistili informace, než budeme někoho obviňovat. :)
Hezké a čtivé :3

2 Katee Katee | Web | 3. června 2013 v 14:06 | Reagovat

Páni, to je krásné :* Moc hezky jsi to napsala :) Máš fakt super povídky, tuhle obzvlášť :)

3 Teddy Teddy | Web | 3. června 2013 v 20:06 | Reagovat

Dobře mu to ta matka nandala! :D Už jsem se bála, že jí fakt něco udělá :-x Jsem ráda, že to skončilo hezky :* Skvěle píšeš :) Tahle povídka se ti povedla :)

[1]: Jj :D

4 Creepy cake Creepy cake | Web | 4. června 2013 v 19:57 | Reagovat

já nevim, nic to se mnou nedělá, spíš bych to děcko taky zbila

ty vole, já sem vážně cvok.

ale nápad je moc dobrej a je to pěkně napsaný :3

nemysli si o mě to nejhorší.

jsem ještě horší.

xD

5 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 4. června 2013 v 22:08 | Reagovat

[4]: Nevadí, žádná emoce, taky emoce. Nebo alespoň pro mě ano xD.
Vždycky mě zajímalo co to s čtenářem udělá nebo neudělá, tak děkuju :).

[1]:[2]:[3]: Děkuju, jsem ráda, že se vám to líbi :).

6 couturiere couturiere | Web | 9. června 2013 v 13:56 | Reagovat

Juu, ten konec je hezký. :)) V poslední době se nad vším nějak rozplývám. :DD
Dobrý nápad!

7 IvčaSammet IvčaSammet | Web | 11. června 2013 v 21:06 | Reagovat

Héj, nech toho, skoro jsi mě rozbrečela!!! :D Já sem fakt citlivka jak sviňa :D :D Ale jako boží příběh, opravdu! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama