Prokletý a Božský

27. června 2013 v 0:08 | ♥ Tajemná Temnota ♥
Rubrika: Příběhy

Ave!
Další povídka. Je to spíše taková pohádka. Je to strašně jemné. Doopravdy si to představuju drsnější.
Tuhle povídku bych chtěla věnovat Marušce a Couturiere, protože jsou mé stálé a nenahraditelné čtenářky :).
Nemá to žádný skrytý význam, proč zrovna tuhle povídku.
Prostě jí mám ráda :).







Prokletý a Božský

Napsala: Tajemná Temnota


***Seděl jsem na zemi v pekle opřený o kamennou stěnu. Vedle mě pod kotly hořel pekelný oheň a já jsem kreslil prstem v prachu na zemi. Někdy jsem o zem škrtl drápem, div od toho nešly jiskry. Pohladil jsem si svůj ocas se špičkou, co vypadá jako konec blesku. Byla to strašná nuda. Nudil jsem se tam pořád. Den za dnem, rok za rokem.
Přisunul jsem se blíž ke stěně a díval se k pekelnému trůnu, rodiče, Lilith a Samael tam zrovna prováděli zhýralosti. Ocasy víříli prach skoro na půl pekla a když projeli drápy přez kameny odlétávaly jiskry. Někdy tak uvažuju, jesli jsem se narodil po podobných excesech.
Jinak byl všude klid a ticho. V pekle je celkem tma a jediné světlo je pekelný oheň. Měl by se o něj někdo pořádně starat, dřív než vyhasne.
***Vzdychnul jsem si a položil si ocas do klína. Chtěl jsem zase začít kreslit, ale v tom se otevřela zadní brána a do pekla rychlostí blesku a za velkého hluku vrazily dvě démonky, Eler a Eliter. Škubnul jsem sebou. Něco s sebou táhly. Posunul jsem se trochu dopředu, abych lépe viděl.
Tak né něco, ale někoho! Podíval jsem se lépe. Krásné stvoření. Celé bílé. Byl to anděl. Ještě jsem nikdy předtím neviděl anděla. Měl krásné světlonké vlasy, žádné drápy, žádná kopyta a na zádech dvě krásná bílá křídla a modré oči. Nebyl to anděl, byla to andělka. Eler s Eliter jí sem musely dotáhnout násilím, měla na sobě řetězy, škubala sebou a vzdychala. Co jenom chtějí dělat? Pomyslel jsem si.
Asi se taky nudily a tak si došly do nebe pro "zábavu". On se tady skoro každý nudí když zrovna nemučí hříšníky nebo nedělá nepřístojnosti.
***Přimáčkl jsem se za roh na stěnu, abych je mohl pozorovat.
Eler dala ruku do uhlí a pak s ní té ubohé andělce přejela po tváři.
"Podívej, takle ti to bude slušet!" řekla.
Andělka měla polovinu obličeje černou a začínala fňukat. Eliter pak udělala to samé s jejími křídly.
"Trochu tě vylepšíme, at' vypadáš trochu k světu!" řekla a obě se zasmály.
Potom donesla Eler z kuchyně sklenku něčeho hnusného. Nevím co to bylo, ale vypadalo to jako nějaký odporný sliz. Ty dvě chytly řetězy kterými měla andělka omotané ruce a posadily jí na židli. Eler vzala velkou lžíci a snažily se andělku přinutit, aby všechen ten hnus snědla.
"Um umm ne," špitla andělka a zakroutila hlavou se slzami v očích.
"Ale ano," řekla Eliter a nakonec jí švihaním řetězem a trháním peří z křídel donutily všechen ten hnus sníst. Bylo mi jí líto.
Potom sklenku s lžičkou zahodily a potáhnutím za řetězy andělku zase zvedly. Ta vypadala, že jí je celkem špatně. Bylo to velmi křehké a jemné stvoření.
Ty dvě zatím dotáhly lavici pro hříšníky. Eliter andělku ohla přez a Eler si zatím donesla teňoučký proutek.
"Hříšník nebo anděl, co na tom," pronesla.
Ale andělé jsou křehčí než lidé. Už při první ráně andělce vrkly slzy do očí a při třetí se jí podlomily nohy. Nevydržela to a sesunula se k zemi.
"Pfff, stejně to nic nevydrží," řekla Eler podívala se na zlomený proutek a zahodila ho.
Pak andělku posadily na zem. Sedly si vedle ní a začaly jí vytrávat peří z křídel. Já, jako démon sice žádná křídla nemám, ale myslím, že to musí docela bolet.
Za chvíli se k nim připojili i Lilith se Samaelem. Každý si mohl praštit. Myslel jsem, že to to nebohé stvoření už nevydrží. Lilith a Samael se zase odpojili a pravděpodobně šli provádět nějaké další orgie do jiné části pekla. Ty dvě zůstaly s andělkou zase samy.
"Mohly bychom použít Satanův ohnivý bič," řekla Eliter.
To je jedna z těch nestrašnějších věcí, která existuje. Přejel jsem si rukou přez záda. Ještě pořád tam mám jizvy. Pamatuju si, když jsem chtěl jednou pomoct jednomu hříšníkovi. Bylo mi ho líto, tak jsem ho chtěl pustit. Musel jsem asi provést něco dost hrozného, protože mě Satan potrestal osobně. No, od té doby vím, jak je jeho bič účinný. Je jenom jedna věc, která bolí víc a to naše pekelné rozžhavené uhlí.
Eler se hned běžela zeptat jestli si ho můžou půjčit. Smí ho totiž používat jenom Satan.
Za chvíli se vrátila a s ní i Pekelný Pán. Podíval se na andělku, červéné oči mu zazářily, olízl se a zasmál se. "Ti se tam nahoře z toho zjeví," řekl a pak Eler podal svůj bič.
Pak zase někam odešel. Eler a Eliter zase hodily andělku na lavici a bavily se představou jak si to užijí.
Nejprv rozložily bič a zkoušely si to jenom tak, ve vzduchu. Byly nadšením bez sebe, to se jentak někomu nepoštěstí mít tohle v ruce. Pak se už chtěly vrhnout na andělku.
"Doprdele Eliter! Jak chceš bičovat anděla, když má ty zasraný křídla?" vyjela pak Eler na Eliter.
"No já nevím, byl to tvůj nápad!" kříčela Eliter.
"No můj nápad to nebyl, byl tvůj!" hádaly se obě.
Nemohly se dohodnout a tak si nakonec vztek vybily na andělce. Odnesly to nohy a všechny jiné části těla, kde nepřekážely křídla.
Když se dost pobavily svázaly andělku a do pusy jí nacpaly uhlí. Položily jí na zem a odešly vrátit bič Satanovi.
"Zítra jí položíme na rozžhavené uhlí," domlouvaly se pocestě.
"Hhh!" tohle přece ne! Zděsil jsem se.
Tohle jsme zatím ještě neudělali ani žádnému hříšníkovi a ony by to chtěly udělat téhle křehké bytosti?
Bylo mi jí líto, moc líto.
***Počkal jsem, až se všechno uklidní a všichni budou spát. Ty dvě už se naštěstí nevrátily a tak jsem doufal, že si někde našly nějakou jinou zábavu.
Pomalu jsem vstal ze země a potichu přišel až k andělce.
"Pst!" řekl jsem a dal jsem si prst na rty.
"Pomůžu ti, neboj se," špitl jsem.
Pak jsem jí vyndal z pusy uhlí a opatrně jsem jí rozvázal. Pomohl jsem jí postavit se a rukou jsem jí otřel slzy. Pokud se tomu, co máme my démoni, dá ruka říkat. Je to celé takové kostnaté a černé a má to dlouhé drápy. Když jsem se pak na ní podíval, viděl jsem, že jsem jí spíš víc umazal.
Vzal jsem jí za její nadhernou bílou ruku a pak jsem otevřel bránu. Trochu to zavrzalo, ale naštěstí to nevzbudilo ničí pozornost. Rychle jsme proklouzli ven.
"Děkuju," špitla andělka.
"Já jsem Elezír a ty jsi asi z nebe vid'?" zeptal jsem se.
"Yhm," přikývla andělka.
"Musíme honem němak jít," řekl jsem.
Andělka mě vzala za ruku a vedla mě ke schodům. Byly to takové dlouhé schody nahoru.
Pomalu jsme stoupali a kolem nás postupně začínalo být světlo a nakonec i malé bílé obláčky. Došli jsme až nahoru před velkou bránu.
***Andělka zaklepala. Brána se pootevřela.
"Svatý Petře, to jsem já Jitřenka, rychle prosím, pust' nás dovnitř," řekla andělka.
Svatý Petr otevřel bránu dokořán a koukal se na mě.
"To je Elezír a pomohl mi, pust' ho dovnitř taky prosím," zaškemrala.
"No tak dobře, pojd'te, ale rychle," řekl Svatý Petr a my oba jsme vešli dovnitř.
Bylo tam nádherné světlo, ale né takové bolavé a ostré jako je v lidském světě. Bylo takové krásné a uklidňující. Hned jak jsme vešli dovnitř, andělka se celá rozzářila a v tu chvíli byla zase bílá a čistá. Všichni andělé, co byli poblíž, se kolem nás začli shlukovat a zírali na mě. Připadal jsem si hloupě. Ted' mi něco udělají! Pomyslel jsem si.
"Tohle je Elezír a pomohl mi dostat se z pekla. Unesly mě tam dvě démonky," vysvětlila Jitřenka.
Všichni andělé si mě ještě prohlédli, ale zase mě nechali být.
***Kousek dál od nás stála Marie a pekla sušenky.
"Pojd'!" řekla mi Jitřenka a chytla mě za ruku. Doběhli jsme až k Marii.
"To jsem ráda, že tě vidím Jitřenko, už jsme měli strach," řekla Marie a usmála se na nás.
Pak k ní přišel muž oblečený v dlouhé bílé róbé, byl to Ježíš.
Vzal si sušenku a sedl si vedle mě a Jitřenky. Díval jsem se na Něho a myslím, že jsem u toho měl otevřenou pusu.
"Chceš taky?" zeptal se mě a nabídl mi sušenku.
Přišel jsem blíž a vzal si sušenku, byla moc dobrá, výborná.
Stál jsem tam vedle Něho a On byl tak zářivý, díval jsem se. Chtěl jsem poprosit ještě o sušenku a tak jsem Mu položil ruku na koleno, ale ve chvíli kdy sem jí položil, udělal jsem Mu na Jeho krásné bílé róbě černý otisk své ruky. Ztuhnul jsem. Já jsem Ho zamazal! Takové černé šmouhy! Polknul jsem. Už jsem se viděl jak si mě na ty kolena položí a pěkně si to slíznu. Co asi používají v nebi? Šípkové větve z trnové koruny? Nebo něco speciálního? Chvíli jsem tam tak stál a nedýchal, pak jsem se konečně a nadechnul a špitnul "Já jsem to zamazal," spotřeboval jsem na to veškerý svůj vzduch.
"Tady nemůžeš nic, zamazat," řekl Ježíš, otřel si to rukou a všechno zmizelo, jako bych se toho nikdy nedotkl.
Na to ke mně přišla Jitřenka a dala mi pusu na tvář. V tem okamžik ze mě všechna špína zmizela. Všechen prach, šmouhy od uhlí, všechno to bylo pryč.
"Takže si to neslíznu?" zeptal jsem se opatrně.
"Ne," řekl Ježíš a usmál se na mě.
"Tady nikoho nebijeme," řekla Jitřenka a mrkla na mě. Myslím, že už pochopila, co jsem měl na mysli po své "návštěvě" u nás.
Usmál jsem se "To jsem rád."
"Pojd' sem," řekl mi pak ještě Ježíš.
Přišel jsem opatrně blíž, že bych přece jenom něco provedl?
Dal mi ještě jednu sušenku a pak mě pohladil rukou po zádech. Všechny moje jizvy zmizely. Zhluboka jsem se nadechl. Byl to krásný pocit.
"Děkuju," špitl jsem.
"Není zač," odpověděl mi a usmál se na mě. Pak je zahojil i Jitřence.
"Líbí se mi tu, chtěl bych tu zůstat," řekl jsem.
"Můžeš tu zůstat," odpověděl mi.
"Ale, já nejsem anděl, jsem démon a navíc, vždyt' , vypadám hrozně!"
"Nikdo nevypadá hrozně a nezáleží na tom, jak a kde ses narodil, ale na tom, co doopavdy cítíš," řekl mi ještě a zase se na mě usmál.
Myslím, že takle jsem se neusmíval asi ještě nikdy.
"Děkuju!" řekl jsem a tentokrát jsem se neudržel a obejmul jsem Ho. Ted' už jsem Ho nezamazal.
"Není zač," řekl mi ještě a někam odešel.
"Nevypadáš hrozně!" řekla mi pak ještě i Jitřenka a taky mě obejmula.
Pak jsme si sedli s Jitřenkou na kraj nebe a jedli jsme sušenky.
***V tom někdo zaklepal na nebeskou bránu. A zase a znova.
Svatý Pert otevřel.
Byl to Satan, stál před bránou a tvářil se velmi rozzlobeně.
"Co tu chceš?" ptal překvapeně Svatý Petr a chtěl a zase hned zavřít.
"Ne počkej Petře!" řekl mu Ježíš a zastavil ho. "Každý kdo klepe, tomu bude otevřeno," pokračoval pak.
"Co si přeješ?" zeptal se pak Satana.
"Máte tu někoho, koho byste tu mít neměli," zavrčel naštvaně Satan vydechl páru a jednou rukou pohladil svůj bič, který držel stočený v ruce.
"Au!" přejel jsem si rukou po zádech, sice jsem tam už žádné jizvy neměl, ale bolelo to, jen jsem si na to vzpoměl.
"Přišel jsem si pro Elezíra pust'te mě dovnitř!" pokračoval pak.
"Elezír chce zůstat tady a dovnitř tě pustit nemůžu, nepřišel jsi s dobrým umýslem," odpověděl mu Ježíš.
Začal jsem se pomalu krčit. Ted' jsem prostě vtrhne a odvede mě zpátky do pekla a tam to pěkně schytám. Bál jsem se.
"Neboj se," řekla mi Jitřenka, která stála vedle mě.
"Je to můj démon, takže půjde semnou zpátky tam kam patří!" vztekal se Satan.
"Ne, vybral si zůstat tady," odpověděl mu Ježíš.
Satan kypěl vzteky a drtil bič ve svch dlouhých prstech.
"Já tam zpátky nechci," fňuklnul jsem a ze strachu jsem se Ježíše chytl za ruku.
"Přece by jsi nezůstal v Cukrátkově!" řekl nevěřícně Satan a pak si rozmotal bič a vší silou jím švihnul vduchem "Dej ho sem sakra!"
Oba jsme sebou cukli.
"Ne! Vybral si mě, né tebe! Nedám ti ho a jdi už pryč!" odpověděl Ježíš a já jsem se na něho celý přitiskl, až mi to přišlo trapné.
"Už dost nemáš sem co lést, my ti taky nelezeme do pekla!" zařval Svatý Petr a zabouchl bránu tak prudce, div Satanovi nepřibouchl čumák.
"Ale no tak Petře!" řekl mu Ježíš.
"Já jsem zase něco zvoral," řekl si jentak pro sebe Svatý Petr a pak bránu zase pootevřel "Omlouvám se," řekl a pak zavřel už normálně.
Ani nevím, jestli tam Satan ještě byl nebo ne.
Usmál jsem se "Děkuju!" řekl jsem znova.
"Není zač, tady je místo pro každého, kdo o to požádá," řekl mi Ježíš a pak zase odešel za Marií.
Já a Jitřenka jsme si zase sedli na obláčky, jedli jsme Mariiny sušenky a užívali si nebeského světla.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katee Katee | Web | 27. června 2013 v 13:15 | Reagovat

Nádherně jsi to napsala, celá jsem se do toho vžila :) Nechceš vydat knížku? :D Jsem ráda, že to dopadlo dobře a Satan si Elezíra neodvedl :)

2 Simona Simona | Web | 27. června 2013 v 19:21 | Reagovat

moc pekne :))
and wretched and divine :33

3 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 27. června 2013 v 19:43 | Reagovat

[2]: Děkuju :).
Správně by to bylo Damned and Divine.

4 anonymss anonymss | Web | 29. června 2013 v 13:19 | Reagovat

Strašně krásný příběh :O tvůj blog budu navštěvovat častěji :)

5 Emm Emm | E-mail | Web | 1. července 2013 v 8:17 | Reagovat

Je to úžasné. Úchvatné.
Pekelně (nebo nebesky?) dobře se to čte.

6 Marry Marry | E-mail | Web | 2. července 2013 v 12:54 | Reagovat

Krásne. Najviac sa mi páči náped, že Mária pečie sušienky :D

7 Teddy Teddy | Web | 3. července 2013 v 9:56 | Reagovat

Měla bys vydat knížku! :D Jsem ráda, že to dopadlo dobře.

8 couturiere couturiere | Web | 3. července 2013 v 14:18 | Reagovat

[6]: Viděla jsem to v jednom filmu.. Anděl Páně? :D jo, asi jo. :D je to cool
Ono je to věnované i mně? :o ach, marha jak se ti za to odměním? :O :D děkuji děkuji děkuji
moc se mi to líbilo. :D docela jsem se bála, že tam ten Satan vážně vtrhne. :( :D

9 Carolyn Carolyn | Web | 10. července 2013 v 15:16 | Reagovat

Máš pravdu, je to hezká pohádka :)) Jen je škoda, že ve skutečném světě to takhle nechodí...
Btw. potřebovala bych facku, protože jsem psoeldní dobou strašně zabedněná :-D Koukám na ten název a: "Hmmm... Prokletý a Božský... co mi to jenom říká? No, nejspíš nic" A až pak jsem si uvědomila, že jsi to ty, takže fanda BVB a v tu chvíli mi to docvaklo :-D

10 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 10. července 2013 v 18:34 | Reagovat

[9]: To je sice hezké, ale to nemá s BVB nic společného :-D.

11 Vivien. Vivien. | Web | 11. července 2013 v 10:35 | Reagovat

Nádherný příběh :) Jak obsahově, tak i stylem psaní. Hezky se to čte :)

12 Alchemistic Prophet Alchemistic Prophet | Web | 11. července 2013 v 14:48 | Reagovat

pekný príbeh, ak by si písala aj pokračovanie ozvi sa :))

13 Carolyn Carolyn | Web | 11. července 2013 v 18:00 | Reagovat

[10]: Cože?! Takže ten název nemá být jako překlad Wretched & Divine? ???  ???  ???

14 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 11. července 2013 v 18:35 | Reagovat

[13]: No to ani omylem, Wretchem and Divine znamená ubohý a božský a jsou to přídavná jména. Nazáve té povídky jsou podstatná jména v 1. pádě čísla jednothného.
Jinak řečené Elezír je Prokletý a Jitřenka Božská.

15 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 11. července 2013 v 18:36 | Reagovat

[14]: Já fakt neumím psát ty vole :-D.

16 Shara Shara | 12. července 2013 v 11:47 | Reagovat

To je krásný.... ;)

17 bily-andel bily-andel | Web | 12. září 2014 v 1:39 | Reagovat

To je tak krásná povídka.... Má poezii, vkus, má příběh i cit. Chválím Tě, temnotko!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama