Víc živá než si myslíš

7. ledna 2016 v 3:29 | ♥ Tajemná Temnota ♥ |  Prozaická dílka

Víc živá než si myslíš




Mrtví jsou někdy jako živí, když vracejí se na zem, chtějí ještě něco vykonat, i když už se zdá být na všechno pozdě.
A živí jsou jako mrtví, když potácejí se životem jako tělo bez duše. Bez záblesku citu bloudí městem a celý život jim ubíhá před očima, když utápějí se ve svém krvácejícím nitru a nenalézají kousek radosti nebo kousek lásky, která by v nich probudila kouzlo života.
Nechci být jako oni, nejsem a nemusím. Nechci být ani zlá, ani náladová ani žárlivá.
Nemusím. Vím, že nemusím, protože jsem se naučila objevit radost i v těch nejmeších věcech jako je třepetavý let můry nebo krákání havranů. Sněhová vločka na nose, ledová voda v potoce, zvířátko tulící se ke mně s důvěrou.
Malé věci jsou důležité a ty velké taky.
Miluji obyčejné kousky života, které se staly kouzelné.
Večerní procházky, park u hřbitova, rum, jezírko s Lochneskou, soucit nad žížalami usychajícími na chodníku, pomoc neznámému člověku v nouzi, sušenky, hvězdné nebe, sladké pusinky a pocit naprostého uvolnění. Když ležím v trávě nebo ve sněhu, dívám se do koruny stromů nebo do hloubi tekoucí řeky.
Zmrzlé prsty a barevné listí. Zázrak života i smrti.
Blízkost Boha a cítit celý vesmír v jediném okamžiku.
To je štěstí, to je uspokojení, to je cíl života. Jeho smysl.
Být naprosto spokojený a št'astný.
Vím, že to všechno umím. Dokážu se na svět dívat jinak.
Můžete žít bud' s přesvědčením, že nic není zázrak nebo že všechno je zázrak.
Já si vybrala ten druhý způsob.
A nikdy nebudu litovat.







 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zapomenutelný Zapomenutelný | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 22:35 | Reagovat

Taky se chci tohle naučit. Vnímat svět jako skutečný a krásný a sebe jako jeho součást, stejně důležitou jako všechno ostatní...  Jsme šťastní oba. A budeme už napořád.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama